Veřejné vyznání mé kámošce Ezotce

   Tohle není článek jako článek....Tohle pro mě ten nejdůležitější článek,který jsem zatím napsala...Tenhle článek je vyznání mé kámošce Ezotce...Jelikož já tyhle věci moc neříkám....Spíše vůbec...Nejsem moc na ně...Takže mám radši činy :) Kterými to,doufám,dávám najevo :)
   Takže....Abychom se v tom nějak posunuli :D S Ezotkou se kamarádím už od školky...Přesněji od našich čtyř let....V té době to bylo skoro nic..Prostě jen dvě holky,které se spolu baví :) Postupem času jsem ona a já začali mít i jiné kamarádky....Tři další...Společné....Až do letošního roku jsem na Ezotku skoro kašlala...Což mě děsně mrzí...Přišla jsem o tolik let přátelství..Jako jo...To přátelství bylo,ale na nic...Takové skoro jako kdyby byla Ezotka jen náhradou za moji další kámošku...Tohle byla moje chyba,patřící k těm nejhorším,co jsem kdy udělala....
   Tento rok jsem se s ní začala více bavit a zjistila jsem-doufám,že jsem to zjistila-jaká je....Ona je dokonalost sama...Pro mě je taková,což je důležitější,než aby byla taková doopravdy....Ona je milá,chytrá,hezká,přátelská a nikdy se na mě nevybodla,čehož si fakt cenním....Hodně lidí nade mnou zanevřeli,ale ona ne-e...Je pro mě jako chodící anděl....Anděl,který mi vždy pomohl a pomáhá...Anděl,který se mnou tráví čas...Anděl,který se směje mým blbostem...Anděl,kterého až miluji.....Mám Ezotku ráda jako svoji vlastní sestru....Jako sestru,kterou jsem nikdy neměla....Doufám a vím,že se na ni mohu spolehnout a že my vždycky poradí....
   A upřímně doufám,že jí nevadí moje podělaná povaha a to,jak umím být někdy strašně krutá...Ale já se tak chovám,aby mi už nikdo nemohl ublížit....
   A to,co cítím k Ezotce,necítím už k nikomu jinému....To ona mi otevřela oči....A jedině s ní se mohu bavit o věcech jako je:posmrtný život,smysl života,nadpřirozeno,magie atd.
   Bez ní bych byla jako tělo bez duše...Ale jen díky ní se snažím nic nepodělat a nevyvádět kraviny (i když se řežu... :/)....Jen kvůli ní se snažím být taková,jaká jsem a bez masky....A že je to těžké bez té masky žít...Ale není to nemožné.....
   Pro Ezotku:"Vždycky mi na tobě strašně záleželo,záleží a vždy bude....Jsi jako moje rodina :D A moje máma tě už nebere jako návštěvu......Děkuji za to,že když jsme byli u mě a já měla bordel v pokoji,nic jsi neřekla....Děkuji ti,že jsi se na mě nevykašlala jako ostatní....Děkuji,že mi dovolíš být s tebou....Neuvěřitelně mě těší být s tebou....A strašně moc lituji toho,že příští rok nebudeme spolu....Ti debilní učitelé...Vůbec nic nechápou...Ale to je teď jedno...Jediné,co mě teď zajímá,jseš ty....Jseš to,pro co žiji...Jseš to,co mě drží nad vodou a nenechá mě chodit po dně.....Jseš to,na čem mi neuvěřitelně záleží...To,co neuvěřitelně mám ráda a zároveň i miluji,ale jako rodinu...Dál to nezajde.....Možná :D Děkuji za všechno,co pro mě dělaš a děkuji za to,že jsi ty :) Děkuji,drahoušk, úplně za všechno....A doufám,že budeme na dále kamarádky......"

                                                                                                                                                  S pozdravm a poděkováním
                                                                                                                                                                    Tvá Asta Leisvert